Tak se nám prdelka zabydluje :-). Doma tedy pochopil zatraceně rychle kde jsou hračky, že si je Safír nehlídá i kde se mu tak nejlépe spinká. Jen s jídlem máme pořád trochu problémy, dobrovolně nepapá, spíš jenom zobe z ruky. Tak trochu nezvyklá změna po Safírovi :-). Tak uvidíme co udělá změna granulí. Zkoušíme si povídat, ale matka - Safír je prostě zajímavější hračka než my.
Výpravy ven jsou maličko složité, protože se bojí vyjít z bytu na chodbu a schody...ale i obráceně do chodby domu zvenku .... schody jsou nejspíš nepřekonatelný strašáček. Lákání nepomohlo, strachy se počůral když měl pocit, že s tím odchodem si nedělám legraci a mávat plyšákem jsem nepřestala. Tak mám trochu posilovnu :-), chodbu se schodama musím metelit s prckem v náruči, drápama zarytýma do ramen a koukám na jeho vypoulené očka :-). V náručí se mu totiž taky zatraceně nelíbí, takže teď nevim ... oknem to nejde ... :-D no asi budem muset fakt nacvičit alespoň to nošení pořádně, takhle je to trochu kovbojka.
Po včerejším seznamování se zahradou už to vypadá, že budou snad kámoši, ale jen dokud mu Safír nezmizí za roh. Bez matky-duplikát to běhání nějak nejde. Mám ale dokonalého nohsleda, nebo spíš nohseda, protože mi vydrží sedět na špičkách bot klidně i deset minut :-). Tak asi ještě zůstaneme chvíli na zahradě, vypadá to, že se tu doma ještě vážně necítí. Zvuky z ulice jsou asi víc děsivé než čekal. Pamlsky stejně jako jídlo nedopadly dobře, všechny končí vyplivnuté v trávě a později v Safířím chřtánu :-), ten vyčuchá všechno ...
Kromě toho, že je to roztomilouš tak je teda nutno přiznat, že je to strašnej smraďoch :-))) .... takhle hrozně zaprděnou domácnost teda nezvládne ani o dost větší Safír :-))))) a to to má prý po taťkovi, takže na nějakou změnu s granulemi asi můžem zapomenout .... bůh a osvěžovač vzduchu s námi :-D ...................